Zase jsem jednou měl různé zbytky, přebytky a chtěl jsem je zpracovat. Vařil jsem zelňačku a zůstalo mi uzené maso, kysané zelí a já věděl, že to musím a vlastně chci nějak zlikvidovat. Podobné zbytky dokáží naprosto zaplnit lednici a to není nic co byste chtěli. Ve chvíli, kdy jsem si představil krásně křupavý bramborák mě napadlo známé jihočeské jídlo ze zbytků, cmunda po kaplicku nebo také kaplická cmunda, chcete-li.

Vím, že dnes se již ze zbytků povětšinou nevaří, ale u mě to tak vyšlo. Bezva jídlo ze zbytků, které se mi válí v lednici po předešlém vaření. To je ideál.

Suroviny

Tento recept se mi sepisuje moc dobře. Je to dle mého gusta. Přiměřeně, přiměřeně. A patláma, patkáma :-).

• bramboráky (recept jsem vám posledně dával)
• uvařené uzené maso (já měl zrovna krásnou a docela libovou krkovici)
• 400-500g kysaného zelí (zůstalo mi ze zelňačky)
• 1 větší syrový brambor
• 1 cibule
• kmín
• 1 lžíce sádla
• cukr
• sůl
• pepř

Kysané zelí jsem měl archivní. Představte si, že jsem našel sklenici kysaného zelí, která byla tak 3 roky stará. Zelí již mělo zajímavou barvu, která vypadalo jako tmavší bílá káva a po otevření mělo grády. A to jak čichové, tak i chuťové. Bylo úžasné a já byl překvapený, že bylo naprosto v pořádku.

Uzené maso jsem hezky uvařil, není to bezpodmínečně nutné, ale já chtěl mít uzený vývar. A ten jsem nevyhodil. Počkejte si na něj v dalším receptu.

Postup

1. Uvařte si uzené maso, vývar pak můžete použít na mnoho jiných věcí (polévky, do omáček a podobně).
2. Připravte si kysané zelí.
   1. Do kastrůlku si dejte sádlo
   2. Přihoďte nakrájenou cibuli, lžičku celého kmínu a orestujte vše do sklovita.
   3. Kysané zelí propláchněte vodou, nakrájejte a vhoďte k cibuli se sádlem. Zarestujte a pak zalijte troškou vody, jen tak, aby bylo zelí ponořené, zakryjte poklicí, stáhněte plamen a nechte dusit, aby zelí změklo.
   4. Když je zelí měkké, tak si najemno nastrouhejte syrovou bramboru a vmíchejte do zelí, čímž zelí zahustíte. Nechte provařit, míchejte a hlídejte, aby se vám zelí nepřipálilo.
   5. Zelí dochuťte solí, pepřem a cukrem. Množství cukru závisí na tom, jak moc máte zelí kyselé a jak máte tu sladkokyselost rádi.
3. Podle receptu na bramboráky začněte dělat pěkné, velké, bramboráky.
4. Po smažení nechte bramboráky odpočinout na papírové utěrce, čímž ze zbavíte přebytečného tuku.
5. Na bramborák dáte zelí, plátek uzeného a máte hotovo. Cmunda po kaplicku je na stole. Pokud máte velké bramboráky, můžete bramborák přes zelí s uzeným přeložit. To je už na vás, jak to chcete mít. Originál má prý být přeložený.

Historie, která není z mojí hlavy

Na těch internetech jsem našel zmínku o tom, jak a kdy cmunda po kaplicku vznikla. Nevím, nemám to ověřené, ale takové „storky“ mám vlastně rád. A tato story je snad všude, tak proč ne i u mě.

Žil, byl jeden takový kuchař. Oto Kořínek se jmenoval. A k němu jednou přišli hosté po zavíračce a měli hlad. On jako dobrý kuchař a hostitel, nechtěl nechat pocestné trpět hlady a tak použil, co v kuchyni měl. To tedy dělám rád i já. A tak udělal bramboráky. Použil zelí, které mu zůstalo. Použil uzené, které mu zůstalo. A cmunda byla na světě. No a jelikož ten Oto byl z Kaplice, tak se toto jídlo od té doby jmenuje kaplická cmunda. Tento příběh se datuje někde do poloviny 20. století. Takže už je to nějaký ten pátek a recept si mnozí oblíbili. Stalo se z něj vlastně již tradiční české jídlo.