Řekl bych, že mi to trvalo několik let, než jsem začal pokračovat v tomto seriálu, kde jsem se chtěl pokusit uvařit všechny recepty, které mám v kuchařkách Romana Vaňka. Víte, já měl takovou představu, že to pojedu jeden recept po druhém a nebudu nic vynechávat. No, a přesně toto mé předsevzetí mě pěkně zpomalilo. Nicméně jsem se kousl a nyní vám můžu napsat něco hezkého o tom, jak jsem konečně uvařil druhou polévku z kuchařky Kouzlo kuchyně Čech a Moravy aneb dědictví našich babiček. Kerblíková polévka je ta, co mě potrápila a způsobila obrovské zpoždění a málem i zánik tohoto mého pokusu.

Pojďme to vzít hezky popořadě. Co může být na tak jednoduché polévce tak zásadně složitého, co vás může na pár let zastavit? Upřímně, je toho více a za mnohé nemůže polévka.

Co je to kerblík

Znáte kerblík? No já jej do doby, než jsem narazil na tento recept neznal. Já se s ním nikdy a nikde nesetkal, tedy minimálně jsem se s ním nesetkal vědomě. Takže mým prvním problémem byla tato bylina nebo bylinka. Bohužel, jelikož není tak rozšířená, tak přináší jistá úskalí. Jasně, profi food blogeři ji znají a vaří z ní obden, ale já „hobík“ jen stál a koukal jak vyoraná myš.

Tak pro nás neznalce a gastro bezvěrce. Kerblík je bylina, která vypadá trošku jako koriandr nebo drobnější hladkolistá petržel. Má výraznou chuť, něco mezi petrželí, anýzem a estragonem (čerstvý). A údajně se používá ve vrcholné gastronomii. Takže šup, šup, rychle doplnit vzdělání.

Kde koupím kerblík?

No a teď babo raď. Prošel jsem všechny ty internety a hledal čerstvý kerblík. Nejprve mě to hnalo do Makra. To jsem prolezl křížem a krážem a co myslíte? No, nebyl tam. Ptal jsem se jich, zda jej mívají a taky na mě koukali malinko jak ta myška.

Dobrá, tak další pokusy byly e-shopy. Někde mi to psalo, že jej mívají, ale já nikdy nenarazil na dobu, kdy jej mají. Vždy mi to hlásilo nedostupný. Tak co teď?

Já si kerblík vypěstuji

Sehnat semínka nebyl vůbec žádný problém, a tak jsem si s dalšími bylinkami naklikal i kerblík do košíku, objednal a už jsem se mohl těšit. Vše dorazilo v pořádku a já se domluvil se Zuzky maminkou, že mi kerblík, společně s koriandrem a dalšími bylinkami vysadí u sebe na záhonu. Takový „lucky boy“ jsem já, jen co je pravda. A co myslíte? No jasně, kerblík krásně vyrostl, takže „problem solved“ a můžeme vařit.

Lenost, skleróza, to jsem prostě já

Víte, já jsem strašně líný a sklerotický. Jasně, chápu, že mi to nevěříte, spíš si myslíte, že jsem „smart and sexy“.  Ale je to tak. Takže kerblík krásně rostl a já nevařil. Maminka Zuzky mi říká. Hele už Ti začíná přerůstat, dělej s ním něco. No a já s ním něco udělal. Nějak mi v mých plánech nevycházelo to vaření kerblíkové polévky, a tak jsem si řekl, že si ten kerblík zamrazím. A stalo se.

Kerblík začal bydlet v mrazáku a já na něj tak nějak zapomněl. A když jsem si vzpomněl, tak jsem zapomněl si jej vzít z Velký, když jsme jeli do Prahy, a tak to bylo pořád dokola. Až nakonec tento víkend jsem nezapomněl a zmrazený kerblík jsem si vzal do Prahy.

Konečně uvařeno

Takže Kerblíková polévka konečně uvařena a přesně podle receptu Romana Vaňka. No přesně úplně asi ne, protože Roman vařil z čerstvého a já z mrazeného. Ať jsem dělal, co jsem dělal, ta polévka je zvláštní. A já jsem si více než jistý, že je to hodně ovlivněno i tím, že jsem použil mrazený kerblík. Možná ne, možná jo. To budu moci rozstřihnout až když se o stejnou polévku pokusím z čerstvého kerblíku. Já totiž vůbec nevím, jak má tato polévka chutnat.

No a chutná zvláštně. Je v ní jen pár surovin, tak zde jsem snad žádnou jinou chybu udělat nemohl. Zvolil jsem tu variantu s hlávkovým salátem a vlastně nevím, proč tam ten hlávkový salát je, já bych ho tam mít nemusel. Nějak mi tam neseděl a Zuzka na to měla stejný názor. Ještě zkusím variantu se smetanou a uvidíme. Mám co zkoušet.

Ona dokonce vypadá i jinak než na fotkách. Ale to je asi jasné, když jsem nepoužil čerstvý kerblík.

Chutnalo?

Jako, dalo se, ale že bych z toho skákal až ke stropu se říct nedá. Jenže co já mohu říkal, když jsem nebyl schopný si sehnat kerblík čerstvý. Ale zkusili jsme to, a ještě to zkoušet budeme. Třebas se nám jednou podaří a chuť bude skvělá.