V září jsem byl při sledování statistik přístupů překvapen, jelikož jsem zaznamenal nárůst návštěvnosti. Celé to vyvrcholilo v říjnu, kdy návštěvnost zaznamenala nový rekord a to překročení hranice měsíční návštěvnosti 20 000 návštěv za měsíc. Konkrétně se bavíme o hodnotě 21 110 návštěv za měsíc. Tak to je síla. Mám obrovskou radost a za vaši přízeň moc děkujeme.
Jak se to stalo?
Jakmile začal covid mírně ustupovat, všichni se začali vracet do svých původních kolejí. Bylo to znát i na návštěvnosti, která začala padat. Během covidu se všichni vrhli na vaření doma a proto také více a intenzivně hledali na internetu nové recepty. Covidový boom byl obrovský a já díky němu samozřejmě získal nové čtenáře a mnozí z nich zůstali mému blogu věrni dodnes. Po velkých covidových vlnách však začala návštěvnost trochu klesat a já si říkal, že jsem to přeci čekal. Nicméně i když došlo k poklesu, návštěvnost byla i tak moc hezká a rozhodně vyšší než před covidem. Pak přišlo letošní září a houbařská „apokalypsa“. Houby rostly všude i tam, kde by to člověk ani nečekal.
Sám houbaření miluji a tak se ukázalo, že moje recepty na úpravu hub mají své publikum. Významně vzrostla návštěvnost receptů, týkajících se hub a to opravdu razantně. Je to jasné, když se lidé začali vracet z houbařských procházek s plnými košíky, tak začali hledat, co jiného z hub uvařit. Všichni jsme byli přesyceni smaženicemi, houbovými omáčkami, či houbovými guláši. A lidé začali opět hledat. Vysvětlení bylo hned na stole.
Náhoda nebo cílený kalkul?
Myslím, že je jasné, že jsem nemohl očekávat, že nastane toto houbové šílenství. Jsem však velice rád, že jsem se vždy snažil záběr blogu výrazně diverzifikovat. Mám rád vše a nechtěl jsem svůj blog nějak tematicky ohraničovat. Vždy zde najdete od všeho něco. Tak to mám a tak to dělám. Jasně, stále nepatřím a jistě dlouho patřit nebudu mezi weby, které mají mnohatisícovou návštěvnost v rámci jednoho dne.
Až budu mít jednou 3000 návštěv za den, tak si poklepu po rameni. Je to taková moje meta, kterou bych chtěl dosáhnout. Povede se mi to někdy? To netuším, ale byl bych za to rád. V tuto chvíli se usmívám jako měsíček, protože to, čeho jsem nyní dosáhl je pro mě obrovský úspěch. Ale nesmím usnout na vavřínech a makat dál, i když je to rok od roku těžší. Dnes vaří už každý a každý druhý o tom píše. Jak? Tak to posouzení nechám spíš na vás.
Děkujeme
Opravdu bych vám všem chtěl velice poděkovat. Mám nesmírnou radost, že vás mám a že vám mohu předat něco svého. Chtěl bych vám nabízet víc, ale času nemám tolik. Chodím do práce, starám se o rodinu, přestavuji starý dům. Často padám absolutním vyčerpáním. Ale pak si vzpomenu na vás a říkám si, zaber, máš co dohánět.