Houbu Sírovec žlutooranžový neznám příliš dlouho. Odhaduji to tak na 3 roky. Sám jsem ji nesbíral a vlastně mám pocit, že jsem ji nikdy v lese nepotkal. Nicméně jednou jsem byl u známých, kteří ji našli a ochutnal jsem jídlo, ve kterém byla. Byl jsem nadšený. Oni ji od té doby sbírají pravidelně a já ji od té doby stále nepotkal. Ale na rozdíl od nich trávím v lese mnohem méně času. Oni už mají za letošní rok nasbíráno pěkné množství hub. Já byl v lese pouze jednou s naším Kubíkem, zkontrolovat, jestli už nelezou poddubáci. Nicméně jsme se vrátili s prázdnou. Teď koukám z okna a venku prší. Tento víkend bych už něco najít mohl. Tuto konkrétní houbu na fotografiích jsem dostal od našich přátel Krausíků.

To bych nejedl

Když někomu ukážu tuhle houbu, slyším často, „To bych nejedl“. Pro mnoho lidí je tato houba již vizuálně odpudivá. Roste na stromech, má jedovatou žlutooranžovou barvu. Tohle prostě nemůže být jedlé, myslí si mnozí. Přitom opak je pravdou a v kuchyni se taková houba náramně hodí, hlavně vzhledem k jejím vlastnostem. Navíc si ji těžko s jinou houbou spletete, takže úspěch je zaručen a pokud chcete něco jiného než ostatní, tak tohle je možnost.

Sírovec žlutooranžový

Jak již název napovídá, tak Sírovec žlutooranžový je houba, jejíž zbarvení je skutečně žlutooranžové a u mladých kusů opravdu zářivě žlutooranžové. Její název Sírovec je také odvozen od slova síra, jejíž barvu, žlutooranžovou, má. Tato houba roste na stromech nebo na pařezech, a to v různých výškách. Nejčastěji roste na dubech, vrbách, topolech, tedy na listnatých stromech. Houba vytváří povětšinou velké, masité, chorošovité plodnice vějířovitého tvaru. Houba je chutná, nicméně s méně výraznou chutí, ale o to silnější vůní. Sbírají se mladé plodnice, které jsou měkké. Starší plodnice jsou pak již tvrdé a ve stáří až sypké a ke konzumaci se moc nehodí.

Bezva je, že když ji jednou najdete a zapamatujete si lokalitu a strom, tak ji za rok určitě najdete na stejném místě a ve stejný čas znovu. Jen musíte hledat místa, kde rostou. Nalézt je můžete od dubna do října, takže to může být jedna vašich prvních hub v roce. Má ráda teplejší oblasti, což vás může také mírně směřovat na lokality, kde budete mít šanci ji najít. Já zatím úspěšný nebyl, ale jednou se mi jistě zadaří.

Kulinářské vlastnosti

Již jsem zmínil, že se sbírají mladší plodnice, které jsou měkké a šťavnaté. Staré plodnice se již ke konzumaci nehodí, jelikož jsou tvrdé až sypké a nejsou v pokrmech chutné. Nepomůže ani dlouhé vaření. Chuť je nevýrazná, a proto se hodí do mnoha různých pokrmů. Sírovec může být i náhradou masa, jelikož zůstává i po tepelné úpravě konzistentní. Osobně bych jej přirovnal strukturou k tofu. Hodí se do různých gulášů, na smažení, k dušeným masům, do smetanových omáček nebo po povaření i do různých salátů.

Osobně jej mám moc rád a velice mi chutná. Někdy se nezadaří a člověk narazí i na tužší kousek, ale takový je život. Čím výraznější ma barvu, tím je větší šance, že se jedná o mladý kus, který bude ke konzumaci báječný. Chcete-li se dočíst něco více, můžete například použít odkaz na www.nahoubach.cz.

Jak Sírovec získat?

Zde musím říct, že jej nejspíš jen tak nekoupíte a jedinou možností bude si jej najít v lese. Najdete jej i na krajích lesů u různých komunikací. Ne každý je sbírá, tak jako hříbky, tak máte velkou šanci. Roste na listnatých stromech a často vytváří veliké několikapatrové plodnice.

Jak Sírovec použít

Jedná se o univerzální houbu. A ačkoliv tuto houbu lidé příliš nesbírají, tak receptů na jejich úpravu je velké množství. Různé guláše, dušená masa se Sírovcem, řízky ze Sírovce, omáčky se Sírovcem, Sírovec upravený jako Matjesy nebo pečenáče či uvařený do různých salátů. Zde si myslím, že si vybere každý. Pokud tuto houbu nesbíráte, možná byste měli, rozhodně vám to rozšíří vaše houbařské obzory.