Z rádia se linou tóny vánočních koled a i když není Štědrý den, tak náš stromeček svítí a pod ním leží dárky od Ježíška. S mou milovanou Zuzkou si děláme Štědrý večer o trochu dřív. Zuzanka si přála, abychom měli náš vlastní, tak proč ne. Čím více, tím lépe, stejně jako s proužky. Já si rozbalují dárek a když zahlédnu logo PRAKUL, je mi jasné, co mě čeká, kurz vaření u Romana Vaňka. Jsem šťastný, protože Romana já prostě zbožňuji a učit se mám ještě dost, co. Budu se učit, jak uchvátit ženu gastronomí. Termín je brzký a tak 16.1. jsem v práci už jak na trní. Kurz začíná v 16:30 a proto musím z práce vyrazit o trochu dříve, nemohu přeci přijet pozdě.
Jedu
Pražský kulinářský institut je v Suchdole a nejedu tam poprvé. Již jednou jsem tam na akci byl, ale to byla akce soukromá. Již to bude nějakých 6 nebo 7 let, co jsme tam dělali zabijačku a dodnes na ni všichni vzpomínáme. Takže nyní je to pro mě první veřejný kurz a já nejsem při vaření zvyklý na mnoho lidí, ale co, uvidíme. Všechno je jednou poprvé.
Na místo dorážím včas, mám ještě 10 minut a tak si dávám před budovou jednu zdravotní pauzu a už zvoním na zvonek u dveří. Hned při vstupu mě vřele vítají a já si mohu objednat něco k pití. Bohužel jsem vozem a tak pro dnešní večer zůstávám na nealku, trošku mě to mrzí, jelikož již po chvíli se akcička rozjíždí a pivečka se občas prokládají veselým kalíškem. To už doráží Roman Vaněk a on je to osobnost. Jakmile vstoupí, je jej plná místnost a to myslím opravdu v dobrém.
Jdeme na to
Žádné velké zdržování, bereme si své pití a jdeme ke stolům v hlavní místnosti, kde bude probíhat samotný kurz vaření. Cítím se jako doma, jelikož celý tým, který se o nás stará je báječný. Tak samozřejmě ten Pán Roman Vaněk, je úžasný, ale to již vím. Dál tam s námi je skvělý kuchař Honza Kliment. Koukat mu na ruce při jeho umění je symfonie a věřte, on se umí i naprosto elegantně pořezat. To se musím taky naučit. A když se může říznout on, tak pak se už nestydím ani já za své bojové jizvy. Kolem nás pobíhá holčina a já si pořád nemohu vybavit, odkud ji znám. Když zaslechnu jak Roman volá Mono, hned mi to spíná. To je přeci má oblíbená blogerka Mona z Monovaření. Několikrát jsem chutnal její jídlo na food festivalech a ta holka je vážně skvělá. K Moně mě přitáhla moje Zuzka a jsem za to rád. Takže kolem nás je špičkový tým a je jasné, že toto odpoledne a večer budou stát za to.
Pro každého
Všichni máme sví skripta, do kterých si můžeme psát poznámky. Ale přátelé, myslíte, že jsem měl čas si něco poznačit? Tak pár noticek tam mám, ale já hltal vše co se dělo. Honza nám předváděl všechna svá kouzla s naprostou lehkostí, Roman mu notně sekundoval, Mona o nás pečovala jako o vlastní a já měl pocit, jako bych vařil u sebe doma pro mé nejlepší přátele. Přesně tak se cítíte na tomto pohádkovém místě. Je úplně jedno, zda jste profík, hobík, amatér či naprostý začátečník. Nikdo vás nenechá ve „štychu“, nikdo se vám nebude smát, naopak.
Na začátku jsem měl velké obavy. Snažím se tady pro vás psát, ale co když se dozvím, že jsem úplný břídil? Občas vás tady poučuji a co když jsem naprosto neschopný. Konfrontace tváří v tvář s takovými mistry oboru může být drsná. Ale nebyla. Bylo to moc fajn a když mě dokonce Honza jednou pochválil za úpravu (prosím ne úpravu sešitu), tak jsem měl radost jako malý kluk. Ale o tom to přesně je. Začátečník se naučí mnoho věcí a hobík jako já se posune o kousek dál a otevřou se mu oči, aby viděl i o něco dál, než jen na pracovní stůl ve své kuchyni. Profík? Tak ten si dotáhne to své umění k dokonalosti.
Takže nyní moje první poděkování. Milý Romane Vaňku, děkuji Ti za to co pro nás, co rádi vaříme, děláš. Děkuji Ti za Tvé otevřené srdce, náruč, kuchyň a i tu láhev slivovičky, kterou jsem nemohl ochutnat. Moc Ti děkuji.
Crème brûlée
Za 5 hodin vaření zvládáme 5 jídel a to včetně teorie, instruktáže, ochutnávání, popíjení. Kluci to samozřejmě mají zmáknuté a tak ví, v jakém pořadí co musíme udělat. Tudíž hned na začátku nám Honza Kliment ukazuje, jak udělat Crème brûlée. Honza jej dělá sám a pro všechny. My kolem něj stojíme a snažíme se zachytit každý detail. Honza dělá Crème brûlée hromadně, jelikož po malých porcičkách bychom tam byli do večera a je to jasný.
Podle Romana je to nejlepší recept, který zná a já mu to vlastně i věřím. Když jsem jej před 6ti či 7mi lety poznal a měl jsem možnost si sním povídat, tak jsem pochopil, že on si nehraje na žádné tajnosti. On se prostě snaží lidem ukázat, že vaření je príma zábava a že není problém si doma uvařit. Proč do sebe cpát polotovarový hnusy, když si něco mnohem lepšího můžete udělat doma sami a zabere to méně času než cesta do supermarketu pro tu mraženou „šmakuládu“.
Šmakuláda je slovo, které jsem poprvé slyšel právě od Romana a vyjadřuje nevulgárně něco jako hnus fialový nad kterým se mnoho občanů planety země nepochopitelně rozplývá.
Gazpacho, guacamole a pečená kreveta
Další recept, který děláme po té, co jsme dali Crème brûlée chladit je trojboj, který by mě nenapadl, ale je to pecka. Opět smekám klobouk, který nikdy nenosím, ale kvůli vám, pánové, snad začnu. Kombinace Gazpacho, guacamole a pečená kreveta byla pro mě něco, co mě oslovilo a nepustilo. Nebudu si hrát na žádného mistra a tak na rovinu přiznám, že jsem Gazpacho nikdy nejedl a vždy mi to přišlo jako, Ježíši, to bude divný. Není to divný. Je to skvělý a já na tu chuť nemohu zapomenout.
Honza nám ukázal, jak si vše na Gazpacho připravit a jak si jej udělat a není to nic složitého, jen je nutné použít kvalitní suroviny. Když si vše připravíte, rozmixujete, ochutíte, zcedíte a vychladíte, je to ráj na zemi a já vím, že až to udělám Zuzce, tak přátelé, žádné lascivnosti, až udělám Zuzce Gazpacho, tak ta bude stejně nadšená jako já. Gazpacho se chladí a my máme připravit guacamole. Tak tady se chytám, to přeci umím.
Už jsem vám dával recept na guacamole (takový mixovaný dip), mám vyzkoušené guacamole od Kamu, takže tady se cítím dobře. Mám na vaření parťáka, mladýho kluka, který moc zkušeností nemá, ale je to sympaťák, je snaživý a hlavně, má rád pálivé. Recept z PRAKULu je trošku jiný, jsou v něm suroviny, na které v Mexiku nenarazíte, ale je fakt skvělý. Bože to vyladění chutí je báječné a při tom taková blbost. S parťákem vše zvládáme, já ladím chuťové finesy, Honza ochutnává a jen mrkne, jako že dobrý. Hřeje nás to u srdce.
Honza nám ukazuje jak si očistit krevety, jak je připravit na pánvi a „kua“, to je tak jednoduché a při tom tak skvělé. Půl minuty na pánvi a jsou hotové, přesně tak jak by měly být. Já si to normálně stopoval, abych věděl. Jedna strana 22 sekund, druhá 10 sekund, 5 sekund hřbet a rychle z pánve ven. Nakonec skládáme na hluboký talíř guacamole, kolem Gazpacho, navrch krevety, ozdobit lučním kvítím a ufffff. Ta kombinace vážně funguje dokonale. Já chci teď a tady a hned a znova.
Toast s avokádem a sázeným vejcem
Roman to nemá rád a já také ne, tím myslím ty hry na superpotraviny. Miluji avokádo, ale já jej miluji, protože je skvělé. To že avokádo někdo označuje jako superpotravinu je mi tak nějak úplně jedno. Stejně tak je pro mě superpotravina hamburger, Jako, že není? Je. Ale abych neutekl od tématu, tak nám Roman s Honzou ukazují další recept. Tohle když udělám Zuzce k snídani, tak nevím. Víc mě již milovat nemůže, protože já jsem „skvělý, dokonalý a bez chyb“, ale bude ke mě vzhlížet jako k božstvu krmě a lásky. Toast s avokádem a sázeným vejcem. Já miluji avokádo, miluji vejce, tohle bude pecka, já to vím. Už když nám to vysvětlují, cítím se jako mladý chlapec před prvním poprvé. Jako jo, může to být i víckrát poprvé, prostě do toho nerejte.
Prakticky nevaříte, jen to sázený vejce a při tom ten samotný výsledek je tak skvělý. Víte co jsem zjistil? Já zjistil, že neumím udělat sázený vejce. Roman jej udělal s takovou láskou, že jsem si to musel vyzkoušet o víkendu doma ono to funguje přesně jak Roma říkal. Takový detaily a mají takový vliv na finální výsledek. Tajemství? Studená pánev. Nechci tady rozdávat moudra, když sám sázený vejce umím teprve od středy. Nicméně kombinace úžasného chleba (ne toasťák z Tesca) avokádo, sázený vejce, granátové jablko, americké borůvky – mamka od Zuzka objednala keřík na zahradu, sýr Feta, to je porno, na které bych se mohl dívat klidně i dvakrát.
Tarte flambée
Víte co je to Tarte flambée? Dobrá a Alsaská pizza nebo koláč? Bože, to je prasárna a jak je dobrá. Tak přesně to jsme si udělali a opět se budu opakovat. Taková blbost. Doslova pár ingrediencí a máte něco, co musí zachutnat každému. Jednoduché těsto, creme fresh, cibule a slanina. Nic více netřeba. Výsledek je dokonalý a já bych se toho užral.
Fusilli s mascarpone, rajčaty a ančovičkami
Pak jsme se vrhli na těstoviny. Honza je na italskou kuchyni specialista a jeho kariéra hovoří za vše. Ten borec vařil v Four seasons. Byl součástí týmu, který získal pro restauraci Allegro michelinskou hvězdu. Takže vám musí být jasné, že zde to bude dokonalost sama. Takže děláme Fusilli s mascarpone, rajčaty a ančovičkami. Nemám rád ančovičky, ale tady jsou super. Jako cože? Divím se já, diví se i ostatní účastníci kurzu. Ono je to vážně skvělé. Kouzlo tkví v detailu a tady to vše sedí a ladí. Honzo, paráda.
Zde si dovolím své druhé poděkování. Honzo Klimente, smekám před Tebou a děkuji, že jsem s Tebou mohl toto vše zažít. Tvé kouzlení pro mě bylo víc než posezení v restauraci s michelinskou hvězdou. Díky, že jsem Ti mohl koukat pod ruce a že jsem si to vše mohl vyzkoušet na vlastní kůži. Tohle určitě nebylo naposled.
Dezert a jeho finiš
Hodiny nezadržitelně utíkají a je před námi poslední kousek. Ano, Crème brûlée je vychlazené a my jdeme kouzlit s cukrářskou pistolí. Trocha cukru, trocha plamene a už to křupe. Je to skvělé a já i když se snažím dietit se nemohu udržet. Jasně, sežral jsem vše a kdyby mi nebylo trapně, tak tam ty talíře vylížu. Bože byly to nádherné chvíle v báječné společnosti.
Nyní si dovolím své třetí poděkování. Mono, díky za tu péči, kterou jsi nám věnovala. Bylo to skvělé a příjemné. Lépe o mě pečuje již jen má Zuzanka, to snad pochopíš :-).
Škoda, že to vždy tak rychle uletí
A co napsat na závěr? Kurzy vaření v Pražském kulinářském institutu jsou dokonalé a každý by si je měl vyzkoušet, protože pochopí, že pak musí znovu, znovu a znovu. Na konci probíhá focení a pokec. Jenže já ty davy lidí úplně nemusím a to jsem přeci extrovert. Ale už spěchám domů, za mou Zuzankou.Tak rád bych si s Romanem a ostatníma pokecal, tak si alespoň uděláme fotku, abych se mohl pochlubit, že jsem vařil s Romanem Vaňkem, sbírám své věci a jedu domů, domů za Zuzankou. Vždyť to byl kurz, abych se naučil vařit pro ni. Jen škoda, že ona krevety a ančovičky nemusí. Tak to asi budu muset trošku upravit :-).
Mé čtvrté poděkování patří Zuzance. Lásko, moc děkuji za takový úžasný a dokonalý dárek. Jsi nejlepší holka na světě. Ty vždy umíš vymyslet něco, co mi udělá obrovskou radost.
Nesmí však zapomenout na své páté poděkování a to celému týmu v PRAKULu. Děkují vám všem za celý večer, za vaši péči a budu nesmírně rád, pokud se znova setkáme ta tak krásné a příjemné akci. Děkuji.
Chcete-li si vyzkoušet výtečný kurz vaření, tak neváhejte a do PRAKULu zavítejte. Hledáte-li nějakou dobrou kuchařku, rozhodně doporučuji kuchařky Romana Vaňka.
Wow, moc díky a článek. Zrovna jsem tento kurz koupila manželovi, tak doufám že se bude líbit stejně jako vám. Jen se zeptám, kolik na kurzu bylo účastníků? Díky B.
Dobrý den Báro, přesným číslem si nejsem jistý, ale mám pocit, že nás tam bylo kolem 20ti, plus, mínus.